Slovo washi (和紙) v japonštině doslova znamená „japonský papír" — wa odkazuje na Japonsko, shi na papír. Za tímto prostým označením stojí více než tisíciletá výrobní tradice, která dnes přežívá v několika regionálních dílnách a v roce 2014 získala zápis do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Z čeho se washi vyrábí
Na rozdíl od průmyslového papíru — vyrobeného převážně z dřevní buničiny — tradiční washi využívá rostlinná vlákna tří specifických keřů:
- Kōzo (桑, Broussonetia papyrifera) — nejrozšířenější surovina. Pochází z morušníku papírového, jehož lýkové vlákno je dlouhé a pevné. Kōzo tvoří základ většiny běžně dostupného washi.
- Mitsumata (三椏, Edgeworthia chrysantha) — vlákno je jemnější a kratší než kōzo, výsledný papír je hedvábnější a poněkud lesklý. Dříve se používal výhradně pro tisk bankovek.
- Gampi (雁皮, Wikstroemia sikokiana) — nejcennější surovina. Gampi neroste v kultivaci a sbírá se z volně rostoucích keřů. Papír z gampi je hladký, průsvitný a odolný vůči hmyzu, proto se hodí pro archivní dokumenty a staré rukopisy.
V praxi se tyto suroviny kombinují nebo doplňují bavlnou, konopím nebo bambusom, v závislosti na regionu a zamýšleném použití výsledného papíru.
Tradiční výrobní postup
Výroba washi metodou nagashizuki zahrnuje několik po sobě jdoucích fází, z nichž každá vyžaduje přesnou kontrolu teploty, konzistence vody a pohybu síta:
- Sběr a vaření vláken — Lýkové části stonků se vaří v louh z dřevěného popela nebo roztoku uhličitanu sodného, aby se uvolnily celulózová vlákna od pojiv.
- Bělení a čistění — Vlákna se opakovaně propírají a ručně zbavují tmavých nebo odlišných části.
- Rozmixování na kaši — Vlákna se rozmixují ve vodní lázni spolu s přírodním zahušťovadlem (neri) z kořenů určitých rostlin. Toto zahušťovadlo zpomaluje usazování vláken a umožňuje rovnoměrné formování listu.
- Tvorba listu na sítě — Bambusové síto (sugeta) se opakovaně ponoří do kádě s rozvlákněnou hmotou a pohybem sem a tam se vlákna uspořádají do rovnoměrné vrstvy.
- Lisování a sušení — Listy se lisují, aby se odstranila přebytečná voda, a suší se na dřevěných deskách nebo ve speciálních sušicích komorách.
Proč UNESCO zapsalo washi
V roce 2014 UNESCO zapsalo techniku Hon minoshi, Hōsokugami a Sekishū-Banshi — tři regionální varianty ručně vyráběného washi — na seznam nehmotného kulturního dědictví. Zápis reagoval na ohrožení tradice: počet aktivních výrobců washi v Japonsku od 60. let soustavně klesal v důsledku průmyslové konkurence a stárnutí mistrů.
Zápis na seznam UNESCO přispěl k větší viditelnosti řemesla a pomohl zajistit státní podporu pro dokumentaci technik a vzdělávání nové generace výrobců.
Washi pro origami: praktické rozdíly
Pro origami nejsou všechny typy washi stejně vhodné. Klíčové vlastnosti, které ovlivňují chování papíru při záhybech:
- Gramáž — Pro origami se nejčastěji používá washi o gramáži 20–40 g/m². Těžší papír klade větší odpor a komplikuje přesné záhyby; příliš tenký se trhá.
- Délka vláken — Dlouhá vlákna kōzo dávají papíru pevnost i při opakovaném překladu. Krátkovláknatý papír se po několika záhybech rozpadá podél linií.
- Povrchová úprava — Washi bez povrchové úpravy je vhodný pro techniky, kde záhyb musí být viditelný a trvat. Škrobený nebo lakovaný washi drží tvar lépe, ale je méně ohebný.
Mezi origamisty je oblíbený tzv. tissue foil — kombinace tenkého washi a hliníkové fólie slepené methylcelulózovým lepidlem. Tento kompozit kombinuje pevnost fólie s přirozenou ohebností washi a umožňuje tvorbu detailních modelů s ostrými záhyby bez rizika prasknutí.
Kde washi zakoupit v Česku
Japonský washi papír je v Česku dostupný prostřednictvím specializovaných obchodů s papírem a uměleckými potřebami. Japonské kulturní centrum a japonské obchody v Praze příležitostně nabízejí washi přivezený přímo z Japonska. Online obchody zaměřené na origami zpravidla uvádějí přesné specifikace vláken, gramáže i původu papíru.
Více o výrobních technikách washi v anglickém textu: Wikipedia – Washi. Zápis UNESCO je zdokumentován na ich.unesco.org.